Tak jsem byla v Pze. Ano, zase. Už mě to pomalu taky neba :-)
Ještě ve čtvrtek jsem ale prořvala celou cestu domů z baletu, protože vystoupení a kostýmy a všecko jde do řiti a tak ... včera to začalo vypadat, že by to nemuselo být tak hrozné, ale uvidíme ...
Nuže, v pátek jsme jely s mamkou do Phy. V sobotu jsem měla mít na Bertově sraz se Štěpánem. Nakonec jsme se sešly už na Národní, kde jsem měla přestupovat ( fakt jsem to zvládla :D ) a jely spolu. Bylo to moc hezké, měli tam šipky a barevně udělané domečky na mapě a tak. Dostaly jsme dotazník, šly si sednout na přednášky vo lékařských fakultách jen proto, že nás nic lepšího nenapadlo ... a prostě 2.lékařská je upa nejwíc :D protože je to nejlepší lékařská na sever od jižního pólu a protože běh Motolem :-D. Ten chlap, profesor, doktor, docent, kandidát a vůbec, byl taky bezvadný. Potkaly jsme jednu Akinimod, aniž jsme to vůbec čekaly a tak...Prostě zábavné. Hlavně s tím, že jsem u vchodu dostala papír s otvíranými obory pro tento rok..Jo, pohoda...COŽE?! Tady není čeština?! Prosím?!Áááááá!!!! Tak jsem si musela počkat, aby mi za takové tři hodiny řekli, že akreditace a podobné srandy a že na tom oboru prakticky stojí celá FF. No, hlavně že to vím. Pak jsme šly do města, měla jsem už hrozný hlad, byly asi tři odpoledne a já ráno nějak moc nejedla, či co. Jídelnu pro lepší pochopení času zavřeli, tak jsme šly do KFC na proklatě dobré kuře...A pak do Luxoru na horký javor. Kde jsme mimochodem chodily asi dvacet minut jen tak, aby se uvolnil nějaký solek. A kalednář s Brelem nemají ani jeden, smradi! Ale připomnělo mi to, že by už brzo mohl být Národní, tak se těším, že letos už :-) Po cestě vlakem jsem začala číst Dostojevského Idiota a už na druhé straně ho chtěla zahodit, poněvadž Myškin je poněkud vysoký a div že nemá kadeřavý dlouhý vlas. Blond a modrookoý je pro větší srandu samozřejmě. Není problém ...
V neděli jsme chodily s mamkou po obchodech ( Ááááá! Pomoc, mami, zachraň mě! Jak se někdo může vyznat v Palladiu?! ) a sháněly náušnice k šatům. Nebudu tvrdit, že bych nevykoupila obchod :-) A pak mě nechala zamilovat se do šatů, aby mi následně řekla, že "ale tady to jako úplně ..." Copak já můžu za to, že stály přes dva tisíce?! Nemůžu!
Večer jsme měly se Štěpánem lístky na Vinohrady, na ňáké baletní gala ( a viděly jsme tolomeuuuuuuuuuu. Sranda je, že už i mamka je paranoidní :D ). Mamka šla s náma, že jako když by byl lístek. Vona tam jde a pak vyleze a mává mi před obličejem lístkem do třetí řady! Tak jsem jí ho zkonfiskovala a poslala ji na balkón. Sedla sjem si tam a přemýšlela, jestli to byl jako úplně dobrý nápad :-) O přestávce přišla Štěpán a tázala se, zda mě to jako nezabilo :D
Bylo dost prázdno, takže pak mohla sedět se mnou dole. No, jak to říct. Na to, že to byla konzerva a že o dost slečnách jsem věděla, že letos končí...Třeba aspoň jeden protlačený nárt? Dopnutá špička? Nepovolená noha? Některé vyloženě "baletkovské" slečny mě taky dostaly. Nechce se mi to popisovat celé.
Nu, Sylphidy ... Ehm. Nezlobila bych se, kdyby ty slečny měly nárty a vylezly na ty špice pořádně, sakra. Kdyby neměly občas tak nemožné ruce. A kdyby byly schopné dotočit to tour čistě. A ať je to jak chce, On to taky odpracoval. A vokno neměl, což mě dost mrzelo ( protože PROSTĚ! ). Zato se skoro zabil o jdenu z nohou jedné ze slečen, to bylo fajn.
Pak to bylo mírně rozdrobené. PDD z Louskáčka a tleskání u každé zvedačky - prosím?! Umírající labuť, pardon, Nikola se mi líbila víc. Jak choreografie bližší Plisecké, tak tak nějak obecně. Plameny Paříže - chlapec jednu chvíli vypadal, že se zabil .D ale bylo to dost dobré. Jinak jsem pravděpodobně viděla baletozol, který drhnul :D což byl fakt zážitek. Minimálně dvě slečny se málem přizabily. Říkám si, jestli to bylo baletizolem, nebo byly tak nemožné, když byly nemožné i dost obecně...Dřevákový tanec - geniální:D prořehtaly jsme se Štěpánem celou choreografii, která byla ovšem naprosto úžasná! Korzár, variace Otroka - Nějak to nemělo tu lehkost, kterou člověk očekává. Následně byly i dvě lidové věci - což bylo jen kvůli mně, že jsem zlobila a nebyla na tom výročí. Tak. Don Quijote - pro Kitri tančila nejvíc nemožná slečna, to nepochopím. Popelka - chlapec byl o hlavu menší než slečna a to ani nemusela stát na špicích, tudíž obstojná komédie. Nicméně pak tam byla nějaká slečna z Brna. Nejen, že opravdu vypadala jako baletka ( myšleno prvoplánově postavou ), měla naprsoto geniální choreografii. A jednu špici. A super kostým a vůbec to bylo úžasné! Carmen byla nějaká krátká a Benno byl mimo čas a prostor :D
Pak bylo pondělí a opuchlo mi oko. A šla jsem na Hamu za otevřenýma dveřma, které jsem taky nemohla najít, nicméně povedlo se. Tak mi berou na obor 4 lidi, pohoda. A byla tam nedělní Carmen :-)
A pak se mi udělalo ječné zrno a bolí mě oko...a On je pitomý, blbý, blbý...a vůbec...Je to hloupé a já jsem naivní, juch

C´est ca, jsem nemožná :)
A v sobotu jsem byla ve Z. na tom Labutím. Čemuž předcházela středeční návštěva tamního divadla se školou. Představení se mi moc nelíbilo - a nevím, jestli to bylo tím, že jsem se nesoustředila, nebo jsem se nesoustředila právě proto a představovala si, jak se na to jeviště nemůžou vejít a v hlavě mi jela Labutí hudba ...
Sobotnímu vejletu taky předcházel poměrně psycho pátek. Pravda, šla jsem do města a MĚLI ananas! Takže totální euforie. O půl dvanácté večer jsem zjistila, že ale nějak nemám co do něj ... A co bych do něj vlastně chtěla mít ... Jejda. Tak jsem to napsala o půl jedné...nebo v jednu, už nevím.
V sobotu jsem vstávala o půl sedmé, ne, nekecám. Štěpán přijela z Phy a měla přijet ráno. A já ji chtěla vidět ještě před představením a chtěla jsem, aby viděla ananas. A potřebovala jsem si umýt vlasy a tak :D No, mně se ananas líbil ( jeho objednávání taky stálo za to :D ), Štěpán byla nějaká překvapená, že je to malé. Nevím, asi čekala dvoumetrový pugét, jako je na fotkách ( který mě přivádí na ymšlenky, jak se s takovou kytkou otáčí v malém bytě :D )
No, tedy sobotní Labutí. Ve Z. jsme třeba byly s mamkou hrozně brzo a chodily po městě, poněvadž jsou pitomí a otvírají divadlo pozdě - a kdyby jen to, hlediště až čtvrt hodiny před začátkem - co to jako je?! A pak jsem taky s hrůzou zjišťovala "jo takhle se na to dívá laik!". Poněkud děsivé.
A pak to začalo...s discoefekty :D - které byly btw pozděj, než jsem čekala.
1. jednání: Ne, nelíbí se mi. Dekorace je hrozná, kostýmy jsou strašné a zvláště pak jeden. A taky tam bylo příšerně málo místa. Kroky pod sebe? MInimálně. Pod, vedle, za, přes. Jedna slečna z PD3 byla obstojně příšerná, krčila zadní nohu u entrelace a jednou dopadla do velmi neurčité pozice, která prý, ale neříkej, měla být pátá! I choreograficky dost bídné. Krom toho, že milý princ neudělá vpodstatě nic ( mám zvrácené představy, že v národní verzi určitě něco dělá :D minimálně to chasse :D ). A variace - COŽE?! Tím myslím to "nic", které měl předvést. Byla jsem z toho pěkně rozladěná. A pak jsem měla pocit, že měli kapku problém s kulisama. JO! A už jsem se bála, že nedostane slabikář. Dostal! A pak dělal, že si i čte ( a já si říkám - sakra, proč čte zařenou knížku?! Mě nenapadlo, že bude tak oduševnělý a začne od první strany :D )
2. jednání: Tak absolutně vede princův láskyplný pohled na labuť, zatímco na ni něžně míří kuší :D Nicméně, labutě nic moc ( až na chvíli, kdy mezi nimi princ probíhal, a ony Mu sahaly tak k pasu, zhruba :D ). O rukou nemluvím. A pak se pokusím nemluvit o tom, že Nikola mi přišla nějaká...nejistá, či co. Až v adagiu to bylo v pohodě - mimochodem to bylo krásné :-), jen přemýšlím, zda může nebýt. A ti lidi byli úplně blbí! Tleskali po KAŽDÉM čísle. A klidně víc po naprosto průměrném PD4, enž po adagiu. A marně jsem si mohla říkat, doprdele, po tomhle se běžně vytleskává zpátky na scénu, ach jo. A pak jsem si všimla, že v jedné diagonále si to buď upravili naschvál kvůli místu, které nebylo, nebo se jim to nepovedlo - avšak pravděpodobnější bude první verze. Nicméně, princ měl na začátku adagia jednou tak graciézní ruku. Téměř labutí .... *totálně přiblblý úsměv*.
přestávka a bezmocné shzánění papíru a propisky, abych si mohla zapsat poznámky ( jsem renomovaný kritik ). Po neúspěchu jsem aspoň něco přetlumočila mamce, abych si to líp zapamatovala. Jistě, až na ruku ...
3. jednání: A já si na začátku tak říkala, jak by bylo krásné, kdyby měl kostým z ND. No, místa bylo trošku víc, neb scéna nebyla zaplácaná stoly. Bála jsem se národních tanců, které mi překvapivě docela utekly. A princ taky odešel. A pak se vrátil a já se pokoušela nepočůrat smíchy při představě absurdní otázky "Tak co? Vyčůraný?" ...velmi dospělé :D Odilie...no, milá Nikolo, co říct. Ona je úžasná, s tím svým ďábelským smíchem a celkovým výrazem. A Jeho variace? Musím popisovat to, že něměl dopady a nohu při tour jeté kdoví kde? A navíc končil tou pózou, kterou jsem si zamilovala ( ano, byla jsem to já, kdo začal tleskat jako první ... byla jsem trošku pod drogama ). Konec cody? Proč to dělá? Proč skáče ty jeté po kruhu a má naprosto dokonalé nohy? Proč ten závěr u Odilie mi přijde tak bezva? Proč jsem Mu zas všecko žrala? Protože Nikola se nehorázně úžasně smála a On byl tak uvěřitelně nešťastný.
mezihra - ono to pobíhání za poloprůhlednou oponou v ND má opravdu docela smysl. Aspoň se něco děje a člověk tam nemusí jen sedět a čumět na zavřenou oponu.
4. jednání: Já budu trapná, v tom ND to má nějak větší grády. Zápas s Rudovousem byl snad ještě větší fraškou než s portugalským petr padesát vysokým princem. Nevím, proč se princ vrhá do jezera ( ale bylo bezva, jak zakopl a vyletěla Mu ta noha s fajfkou :D ). A kam pak taky to jezero znenadání odteče, ale OK. Konec mírně sladkobolný, takový moc pohádkovatý...ale tak jo, no.
Ňuch, děkovačka. V pohodě, však já si akorát nemyslela, že budu zas jediný aktivista, kdo se Mu rozhodne cpát nějaké šáší. Pro změnu chvilku opět stres, že To tam není. Že On má talent ty kytky vždycky otočit druhou stranou :D A ten koš byl z umělých kytek a nikdo mi to nevymluví!
V pondělí jsem se sešla se Štěpánem. Dostala jsem ji hláškou, že " Ho prostě poznám" ( už ho mám dýl, tak ho začínám poznávat ). Ano, ona to chápe jak to myslím, ale zní to prý tak komicky. Zkrátka, tak graciézní tak port de bras...A taky se vždycky dívá za rukou. A tu hlavu do dlaní Odilii neumí nikdo dát takhle. Prý je moc hezké mě pozorovat, když se tak se záířícíma očima rozplývám. Blablabla
Když už jsme tedy u toho rozplývání, objevila jsem minulý čtvrtek nádhernou stránku, forum o Brelovi. A definitivně jsem mu propadla. Jsou tam tak nádherné fotky!!! Když ho miluješ, není co řešit - a stáhla jsem si jich asi šedesát :D A na jiné stránce, na které jsem vlastně objevila odkaz na tohle forom, jsem našla stzrašně krásné pozadí a ikony ... třeba tuhle :-) To forum má mimochodem taky výhodu - je rusky :D Jde přepnou to češtiny, ale co s tím překladač google udělá, to je taky kino :D

A taky, měl tak dlouhé vlasy! Kadeřavý dlouhý vlas. A byl tak blonďatý. A tak se mi líbil ... *stojí u zdi s revolverem*

Ahoj,
prostě se s někým musím podělit o přiblbý úsměv .......

Ne.

Štěpán přišla, odnesla mi kufr na nádraží a mávala mi. A taky říkala, že to nechápe, že tomu nerozumí a že opravdu neví, co mám dělat. A že nechce přemýšlet nad důvody, které by třeba mohly být racionální.
Přijela jsem domů, snědla, co jsem viděla, vybalovala tři dny a v noci ze soboty na neděli se málem udusila.
Celou neděli jsem nemluvila...skoro. Proč ne :-)

Alors, zabijte je, protože jsou BLBÍ! A já jsem chudák a tohle si prostě nezasloužím! A už mě to všecko pěkně sere! Tak!